Jsi mojí součástí, spolu i stárnem,
jsi kouskem vesmíru, na který si sáhnem,
jsi rytířem bílým na černém koni,
jsi myšlenkou dlouhou, co v hlavě se honí.

Jsi nočním přízrakem, přicházíš se sněním,
jsi bohatstvím smutků, stáváš se jměním,
jsi sucho v ústech a hlava skloněná,
jsi paprsek slunce a přání splněná.

Jsi jen pár knih, na stolku složených,
jsi tajným dopisem pod dveře vloženým,
jsi poklad v moři a hlubokém,
jsi místo  v lese vysokém.

Jsi oheň hořící v mém srdci,
jsi světlem v černočerné noci,
jsi obejmutí v pravou chvíli,
jsi roztržená páska v cíli.

Jsi spousta pocitů, které Ti šeptám,
jsi mnoho otázek, na které se neptám,
jsi kouskem puzzle chybějícím,
jsi hostem v čase cestujícím.

Jsi pohlazením, kouskem těla,
jsi největším zážitkem, co sem kdy měla,
jsi podkolenní jamkou, které se dotýkám,
jsi vzduchem v místnosti, brzy Tě vydýchám.

Jsi jazykem na ušním boltci,
jsi malíře plátno, jeho štětci,
jsi jedinou kostkou na šachovnici,
jsi kotě stulené, tiše vrnící.